JESKYNĚ NA ŠPIČÁKU

* jeskyně Na Špičáku otevřeny v letních měsících
* průměrná teplota vzduchu 8,3°C
* 30-ti minutová prohlídka
* délka prohlídkové trasy 230 m
* možnost parkování aut i autobusů
* bezbariérový přístup! - od roku 1992
* nejstarší jeskyně ČR
* srdcovité chodby
* skalní město

* otevřeno:
* duben-červen 9.00-16.00 hod. (mimo pondělí)
* červenec-srpen 9:00 - 17:00 hod.(mimo pondělí)
* září-říjen 9:00 - 16:00 hod. (mimo pondělí)
* leden-březen možno domluvit návštěvu telefonicky 1 den předem (všední dny)
* vstupné: Plné ............................................…60,-Kč
Důchodci ………………………………………………. 50,-Kč
Snížené …………………………………………………. 30,-Kč
* Příplatky
- Fotoaparát ………. 30,-Kč
- Videokamera ….. 100,-Kč

Snížené vstupné
- děti ve věku od 6 do 15 let
- držitelé průkazů osob ZTP a ZTPP
- studenti po předložení průkazu o studiu
- členové Českho svazu ochránců přírody po předložení členského průkazu ČSOB
- hromadné výpravy dětí do 6 let,např. mateřské školy - poloviční vstupné

Volný vstup
- děti do 6 let, s výjimkou hromadných výprav dětí do 6 let
- členové České speleologické společnosti, po předložení průkazu ČSS
- členové Slovenské speleologické společnosti po předložení průkazu SSS
- zaměstnanci Správy slovenských jeskyní a Slovenské agentury životního prostředí po předložení služebního průkazu
- členové Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) po předložení průkazu Mladého ochránce přírody

* výhodné je objednat se předem - přednostní vstup

písemné zmínky o jeskyni již z roku 1430
Národní přírodní památka, vyhlášena v r. 1970. Celková výměra 7,05 ha. Ochrana kopce Velký Špičák s povrchovými a podzemními krasovými jevy. Přirozený výskyt tisu na vrcholových skalách, zpřístupněný jeskynní systém, známý od 15. století.
Název jeskyní je odvozen od jména kopce Špičáku (516 m) u Supíkovic. Podzemní bludiště vápencových jeskyní je svérázné; leží téměř v jedné rovině, prostory jsou poměrně suché a typicky formované. Celý homolovitý kopec spolu s krasovým podzemím je dnes chráněným územím.
Jeskyně Na Špičáku se nacházejí nad prastarou obchodní cestou z dnešního Polska na Moravu aSlezsko, v jejím nejvyšším bodě. Snad proto se o jejich existenci vědělo již v historických dobách. Bývaly nazývány prostě Supíkovické jeskyně.
Nejstarší písemné zmínky se datují z roku 1430 (Antonius Wale), ze starých pokynů pro hledače zlata; s tím souvisí také skutečnost, že byly mylně pokládány za rudné opuštěnéštoly. O žádné jiné jeskyni v ČR se nezachovala starší písemná zmínka a tak jeskyně Na Špičáku jsou vlastně nejstaršími doloženými jeskyněmi u nás.
O jejich znalosti mezi lidmi svědčí epigrafické záznamy vyryté v jeskyních, malované nápisy (letopočty) akresby na skalních stěnách. Tak je tu patrný např. vyrytý letopočet 1564, 1613 a další, jež po sobě zanechali lidé, kteří se sem uchylovali z nejrůznějších důvodů. Podle A. Kettnera je autentičnost těchto záznamů dána i tím, že jsou překryty sintrovými povlaky, vytvořenými v průběhu dalších staletí. Není ani vyloučeno, že jeskyně sloužily ke shromažďovacím účelům, zvláště českým bratřím, na což by poukazovaly malby na stěnách. Náboženské skupinky se tu mohly setkávat bez obav, že bude jejich úkryt tak snadno odhalen jako úkryty na povrchu.
Stěny chodeb jsou zčernalé od sazí z ohňů a loučí, krápníková výzdoba vzala za své (krápníky lidé časem pouráželi a vynesli ven - zbyly z nich jen pahýly) a zůstala uchována jen v nepřístupných místech jeskyní nebo v současné době na msítech do té doby nepřístupných a tedy neznámých.
Není bez zajímavosti, že téměř na celá staletí upadly jeskyně v zapomenutí. Po zprávách z 15. a 16. st. následuje skoro úplná odmlka. Až zase roku 1806 se o nich zmiňuje R. Kneifl, pak přichází krátká zmínka roku 1837, až konečně v letech 1884-85 jsou jeskyně zpřístupněny veřejnosti za vstupné. Provozovatelem byl tehdy MSSGV a v jeskyních se svítilo karbidkami. Vlivem nedostatečné údržby však jeskyně v první polovině 20. st. zpustly a nenašel se ani vhodný provozovatel. Podobně jako v případě jeskyní NaPomezí se jich ujal konečně v roce 1949 Komunální podnik v Jeseníku, aniž by však došlo k podstatným změnám. Teprve další provozovatel se postaral o jejich úpravu, včetně elektrického vedení a osvětlení, a tak byly předány veřejnosti v r. 1955.
K nejcharakterističtějším znakům jeskyní Na Špičáku - nehledě na epigrafické skalní záznamy - patří výrazné chodby srdcovitého profilu, které spolu s hlavní chodbou vytvářejí opravdový labyrint. Na mnoha místech jsou stěny i strop povlečeny silnou vrstvou suchého nebo zase rozbředlého "nickamínku", který se návštěvníkovi jeví v podobě třpytných růžic. Je to kašovitá hmota rozloženého vápence, který se vysrážel při silném průsaku vody.
Velice důležitým a bezpochyby zajímavým rysem jeskyní Na Špičáku je jejich bezbariérový přístup. Tím se jeskyně mohou chlubit od roku 1992 a jenutno připomenout, že jsou jedinými jeskyněmí v České republice, která umožňuje návštěvu i vozíčkářům.
V posledních letech zde bylo objeveno mnoho zvířecích kostí, což je dokladem, že nejenčlověk, ale i různí živočichové nacházeli v jeskyních útulek.
Hojným živočichem v jeskyních je zejména netopýr, jehož přítomnost na stabilním místě zanechává nahromaděné netopýří guano.
Pozornosti zasluhuje i sám kopec Špičák, a to nejen pro své zkrasovělé a bizardně utvářené skály na povrchu (skalní město, hřebenovitě uspořádané, někdy je část nazývána "skalní varhany"), ale i pro svou vegetaci.
V listnatém lesním prostu s mnoha starýmibuky rostou i další dřeviny, zejména je to více exemplářů tisů,většinou ovšem malých (do výšky 50 - 100 cm), ale někteří z jedinců starších či odumřelých svědčí o tom, že zde jsou tisy původní, stejně tak jako desítky lovců.
K tomu přistupují prvky bylinné (lilie zlatohlávek, jaterník, okrotice atd.), z nichž mnohéjsou u nás zákonem chráněny.
Od lesního okraje při úpatí kopce je krásný rozhled k jesenickému horstvu i údolím říčky Bělé aždo Polska.